Amanita echinocephala:Osobní stránka na adrese: houby.svet-stranek.cz
Amanita echinocephala
Muchomůrka ježohlavá
(Bedlička ježohlavá Muchomůrka Vittadiniho ježohlavá) Muchotrávka ostnatá
Amanita echinocephala (Vitt.) Quél.1872 (Agaricus echinocephalus Vittad. 1835, Amanita aculeata (Quél.) Bigeard & Guillem. 1909, Amanita solitaria sensu auct. mult.; Great Britain and Ireland 2005, Amanita solitaria (Bull.: Fr.) Merat., Amanita strobiliformis var. aculeata Quél. 1886, Amanita vittadinii var. echinocephala (Vitt.) Veselý 1934, Armillaria echinocephala (Vittad.) Locq. 1952, Aspidella echinocephala (Vittad.) E.-J. Gilbert 1941, Lepidella echinocephala (Vittad.) E.-J. Gilbert 1925)
Klobouk 5-15 cm v průměru, nejdříve polokulovitý, později zaobleně vyklenutý, někdy až plochý, barvy bílé později našedlé až nahnědlé, někdy s nazelenalým nádechem. Pokryt je hlavně kolem středu vzpřímenými, bělavými jehlanovitými výrůstky, které jdou ale snadno setřít. Okraj v mádí vypadá jako by byl zubatý, nepravidelný lem
Lupeny zprvu přikryté blanitým závojem, volné, bělavé, později žloutnoucí až zelenající, ve stáří s olivovým nádechem.
Prsten blanitý, bílý, rozeklaný na dva díly, splihlý a na svrchní straně jemně rýhovaný a spodní díl je s bradavkami.
Třeň 7-20 cm vysoký, 1-2,5 cm tlustý válcovitý, na bázi kořenovitě ztenčený, pod prstenem trochu bradavkatý a nad hlízovitou bází se dvěma kruhy bradavek, která ve své spodní části špičatě kořenuje. Barvy bílé, někdy mající zelenavý nádech.
Dužnina je pevná, barvy bílé s tendencí žloutnout či zelenat. Chuť je nevýrazná, vůně nepříjemná – nemocniční.
Výtrusný prach je nazelenalý, výtrusy jsou krátce vejčité velikosti 10-13 x 7-10 µm.
Výskyt červenec až říjen, v teplomilných lesích, xerotermních dubo-habrových na vápenatých půdách pod listnáči, šipákových a teplomilných doubravách, upřednostňuje živnější vápnomilné půdy a teplejší klima, jako například teplé, středně vlhké dubiny acidofilního charakteru na Moravě.
Nejedlá.
Zajímavosti: Je to mikorhizní houba. Dosti velká lokalita je na bývalém hřbitově v Dobrovicích. Byla vystavována v roce 1970 i na výstavě v Poděbradech. Je to dosti vzácná houba a je vedena v Červeném seznamu hub jako ohrožený druh..
Literatura : Internetové stránky 2003.
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str. 213.
Příroda Červený seznam hub (makromycetů) České republiky. Autor Jan Holec & Miroslav Beran 2006 str. 69.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 230.
Houby. Autor Helmut a Renata Grünertovi 1995 str. 18.
Mykologický sborník č. 8-10 str. 154, rok 1970.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát. 1969 str.51, 53, 80,
Klíč k určování našich hub hřibovitých a bedlovitých. Autor Albert Pilát 1951 str. 431.
